
Historie objektu Na Staré poště je úzce spjata s podnikatelskou rodinou bratří Kleinů, která v druhé polovině 19. století patřila mezi nejvýznamnější stavitele železnic v tehdejší rakousko-uherské monarchii.
21. března roku 1844 kupují bratři Kleinové od potomků hraběte Mitrovského velkostatek Vízmberk o výměře 6776 ha. Franz Klein, vůdčí osobnost celého podnikatelského impéria, se do svého rodného kraje vrací ve 44 letech jako jeho nový majitel a po spojení Vízmberku, Kociánova, Filipové a Rejhotic v roce 1850, se stává i prvním starostou. Kleinové se snažili o hospodářské povznesení vízmberského panství a zejména o zlepšení jeho dopravní dostupnosti. Vízmberk byl přístupný pouze z jihu (směrem od Šumperka), ze severní strany bylo panství uzavřené horami a tím postrádalo přímé spojení se Slezskem. Hlavní podnikatelskou doménou bratří Kleinů bylo právě stavění silnic a železnic a proto se Kleinové již po roce od koupě panství domlouvají s majiteli panství frývaldovského o stavbě nové silnice vedoucí z Vízmberku do Frývaldova (dnešní Jeseník). V červenci roku 1846 byla tato náročná horská silnice s prudkým stoupáním vedoucí přes Červenohorské sedlo dokončena.
Franz Klein nikdy nezapřel svého podnikatelského ducha a když se dozvěděl(ještě před dokončením silnice), že státní poštovní správa má v úmyslu zřídit poštovní spojení mezi Zábřehem a Frývaldovem přes Ramzovské sedlo, nezahálel a snažil se přesvědčit poštovní správu o výhodách vedení poštovního kurzu právě přes Vízmberk. Současně požádal o propůjčení úřadu c. k. pošmistra a právo zřídit ve Vízmberku přepřažní poštovní stanici. Po slibných jednání s poštovní správou vykoupil Franz Klein na počátku roku 1846 dvě domkářské usedlosti naproti zámku s úmyslem zde zřídit poštovní úřad. Na místě jedné z usedlostí(č.p.65) nechává postavit jednopatrový zájezdní hostinec(dnešní objekt restaurace) s pokoji pro hosty a místností poštovní expedice. Na hostinec kolmo navazuje hospodářské křídlo, kde jsou umístěny stáje, chlévy a byt poštovního kočího. Centrální část dvora je záměrně vymezena pro stavbu podjezdové vozovny(letní restaurace), která sloužila jako přístřešek pro povozy a celý komplex staveb uzavírala kovárna (nyní soc.zařízení + skladové prostory – garáže). V srpnu roku 1847 oznámila poštovní správa zahájení poštovních jízd mezi Zábřehem a Frývaldovem přes Vízmberk a Červenohorské sedlo s přepřažní stanici naproti vízmberskému zámku.
Poštovní úřad byl v roce 1945 přesunut do nové budovy, ale objekt jako takový svému původnímu účelu -pohostinství- slouží dodnes. Od roku 2002 vlastníme restauraci Na Staré poště a za pomoci památkářů se snažíme objekt zachovat ve své původní podobě a vykouzlit zde příjemnou a stylovou atmosféru.
Z architektonického hlediska se jedná o velice cenný komplex staveb, který je zachován téměř ve svém původní podobě. Největších stavebních změn zaznamenal objekt hostince, který byl v první polovině minulého století navýšen o jedno patro a v čelní fasádě prolomen štítem. Nejcennější částí bývalé poštovní stanice je stavba podjezdové vozovny, která je situovaná ve dvoře a z cesty není patrna. Stavba má čtvercový půdorys o rozměrech 12 x 12metrů, po jejím obvodu stojí osm masivních cihelných pilířů, které vytváří podpory pro dřevěnou nosnou konstrukci střechy. Tato empírová vozovna z roku 1846 je z hlediska své nosné střešní konstrukce unikátní a o její vyjímečnosti svědčí fakt, že byla 2.1.2007 prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury České republiky. Během letních měsíců je prostor dříve sloužící poštovním povozům vyhrazen našim zákazníkům, jelikož zde provozujeme zahradní restauraci. S půllitrem piva z našeho domácího pivovaru nebo při ochutnávce nejrůznějších pochutin z naší kuchyně můžete obdivovat dílo tesařských místrů, kteří v polovině 19. století vytvořili krov, pod kterým dnes zůstáváme stát v tichém úžasu – v našem případě pohodlně sědět na stylových selských lavicích.